Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

  • červenec až říjen 2017
  • 9 zobrazení
  • 0
  • 00
  • 8.6.2017
  • 18 zobrazení
  • 0
  • 00
  • 5.6.2017
  • 27 zobrazení
  • 0
  • 00
  • 17.7.2017
  • 5 zobrazení
  • 0
  • 00
  • 27.7.2017
  • 22 zobrazení
  • 0
  • 00
  • 18.8.2016
  • 31 zobrazení
  • 0
  • 00
  • červenec 2016
  • 11 zobrazení
  • 0
  • 00
  • 27.8.2016
  • 13 zobrazení
  • 0
  • 00
  • červen 2016
  • 36 zobrazení
  • 0
  • 00
  • 29.6.2016
  • 67 zobrazení
  • 0
  • 00
Botanická zahrada hl. m. Prahy je botanická zahrada v Praze-Troji. Její nejznámější částí je skleník Fata Morgana, ale k zahradě patří také venkovní expozice včetně vinice sv. Kláry s kapličkou. K zahradě patří celková plocha asi cca 52 hektarů.
Univerzitní botanická zahrada byla v Praze již před vznikem městské botanické zahrady, od roku 1775; původně na Smíchově, po roce 1890 pak byla přesunuta do prostoru dnešní Botanické zahrady Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze na Novém Městě v ulici Na Slupi.
O zřízení zoologické i botanické zahrady v Troji se jednalo brzy poté, co velkostatkář Alois Svoboda věnoval 7. října 1922 československému státu rozsáhlé pozemky ke vzdělávacím účelům. K realizaci plánů došlo až v 70. a 80. letech 20. století.
V lednu 2011 oplotilo dalších 17 hektarů dosud volně přístupné části areálu, včetně borového lesoparku a vyhlídkové stráně, a zpoplatnilo vstup do nich. Tím přerušilo i historickou cestu mezi Salabkou a Havránkou, spojnici mezi horní a dolní Trojou. Tento krok vyvolal ostrý nesouhlas zejména mezi obyvateli horní části Troji, vznikla petice.
Od července 2011 pak obyvatelé 174 ulic v horní části Prahy 8 měli možnost získat bezplatnou roční permanentku pro vstup do areálu
V květnu 1997 přibyla expozice japonské zahrady, založené roku 1995. Japonská zahrada a expozice Turecka a Středomoří zaujímaj.
Ve vodě žijí červení koi-kapři, symboly štěstí a blaženosti.
Od dubna 2004 je pro veřejnost zpřístupněna památkově chráněná vinice svaté Kláry, pocházející přinejmenším ze 13. století, avšak v průběhu historie několikrát rušená a znovu obnovovaná. Od 17. století patřila k Trojskému zámku.
více  Zavřít popis alba 
  • 17.2.2016
  • 29 zobrazení
  • 0
  • 00
Fata Morgana
- 1995 vyhláčení soutěže na podobu skleníku
- 1999 začátek stavby
- 2003 konec stavby
- skleník je rozdělen na 3 části s odlišnou teplotou a vlhkostí vzduchu: polopoušť, deštný prales a vysoké tropické hory
- polopoušť: Australie, Mexiko, jižní Afrika, Madagaskar, Kanarské ostrovy
- tropický deětný prales: střední a jižní Amerika, Afrika, Madagaskar, Vietnam
- tropické hory (chlazený a mlžený skleník 8 -18 stupňů): Andy, Venezuela, Afrika, Asie
více  Zavřít popis alba 
  • 16.2.2016
  • 18 zobrazení
  • 0
  • 00
- Praha 9 Vysočany
- Od r.1998
- Podviní je zaniklá ves mezi Libní a Vysočany na březích Rokytky. V současné době se v této oblasti, nachází park Podviní.Vlastníkem vsi se někdy po roce 1414 stal jakýsi Adam - bohatý muž, který půjčoval peníze i králi Václavovi IV. a který nebyl přívržencem husitů. Proto Pražané jeho zdejší statek zabrali a roku 1421 postoupili staroměstskému purkmistrovi Janovi Bradatému (který roku 1426 padl v bitvě u Ústí nad Labem).
- Původně zde stála Podvinská tvrz. Později stával v těchto místech Vysočanský zámeček se zahradou a ovocným sadem. V 60. letech 20. století byl však v tak žalostném stavu, že musel být zbourán.
- Připojení Podviní k Libni (1524) se netýkalo podvinského mlýna. Mlýn (čp. 73) se zachoval až do roku 2001, kdy opuštěný a zchátralý objekt vyhořel. V letech 2003 až 2004 byla v místě Podvinného mlýna vystavěna bytová zástavba, jejíž součástí je i kopie původního mlýna, i když nepříliš věrná.
- architekta Miroslava Pacnera
více  Zavřít popis alba 
  • 13.1.2016
  • 23 zobrazení
  • 0
  • 00
Park Stromovka, původně Královská obora, se nachází v Praze (P-7) Bubenči .Původně šlo o oboru příslušející k místodržitelskému letohrádku. Část Královské obory byla koncem 19. století vyčleněna pro vybudování výstaviště. Park je udržován ve stylu anglického parku. Je chráněn jako přírodní památka s názvem Královská obora a je též spolu s místodržitelským letohrádkem chráněn jako kulturní památka.
Předpokládá se, že Královská obora byla založena králem Přemyslem Otakarem II. v roce 1268. V r. 1495 byl na jižní náhorní hraně obory vystavěn královský lovecký letohrádek pro Vladislava Jagellonského, dnešní místodržitelský letohrádek. Po roce 1578 byl lovecký letohrádek v oboře renesančně přestavěn jako lodžiová vyhlídková stavba.
V roce 1547 byl v oboře zřízen rybník a o 12 let později byla obora rozšířena. V roce 1584 byly na příkaz Rudolfa II. provedeny parkové úpravy, vytvořeny další rybníky a proražena štola pro napájení nového Velkého rybníka, která přiváděla vltavskou vodu od Havírny (stavba na levém břehu několik metrů proti proudu od dnešního Štefánikova mostu) pod Letnou do středu Královské obory. Česká komora se zřejmě v této souvislosti odvděčila Rudolfu II. , tak že zakoupila mlýn a darovala jej – jde o dnešní Císařský mlýn na západním okraji Stromovky. Císařský mlýn byl v letech 1589–1590 přestavěn, jeho areál byl rozšířen o arkádovou chodbu a lázeň s grottou (umělá jeskyně) a navíc zde byla vybudována brusírna drahých kamenů. V r. 1606 byla k Císařskému mlýnu přistavěna reprezentační brána. V roce 1679 však Císařský mlýn vyhořel. O deset let později (1689) byla v Královské oboře poblíž Velkého rybníka postavena nákladem hraběte Kryštofa Vratislava z Mitrovic Královská dvorana (pozdější Šlechtova restaurace).
Od roku 1804 je Královská obora zpřístupněna veřejnosti a je využívána jako park, pro nějž se ujal název Stromovka. Současné úpravy pocházejí z 19. století, kdy byly některé rybníky.
Pod oborou vede Bubenečský tunel, součást tunelového komplexu Blanka, součásti pražského Městského okruhu.
více  Zavřít popis alba 
  • 23.2.2016
  • 21 zobrazení
  • 0
  • 00
Hradiště Závist bylo největší keltské oppidum v Čechách. Nacházelo se na kopcích po obou stranách Břežanského údolí na pravém břehu Vltavy naproti Zbraslavi. Má nadmořskou výškou 391 m.Výškový rozdíl mezi hladinou řeky a vrcholovou partií oppida je až 200 m.
Plošina nad dnešní Zbraslaví byla osídlena už od doby bronzové, dále na přelomu doby halštatské a doby laténské v první polovině 6. století př. n. l., kdy se ve střední části vrchu usídlili první Keltové.
Zdejší podmínky byly pro výběr opevněného sídla optimální – dobrá geografická poloha, úrodná půda, významná obchodní stezka, naleziště zlata. Nejstarší osídlení a následné opevnění obklopovalo především temeno návrší a mělo rozlohu přibližně 27 ha. Opevnění se skládalo především z takzvaných vlčích jam, následoval do skály vylámaný příkop a palisáda. Později však přišel úpadek a hradiště bylo na čas opuštěno. Po 200 letech přichází na toto místo další skupina keltských osadníků. V období kolem poloviny 2. století př. n. l. byla Závist podruhé od základu vybudována a obyvatelé postupně zdokonalili a rozšiřili oppidum ( je obecně opevněné sídliště s rysy města).
Ve 2. století př. n. l. oppidum dosáhlo své maximální rozlohy – 118 ha.V této době měla Závist přibližně 1500–3500 obyvatel (není moc přesné), Domy byly většinou jednoprostorové, případně dělené jednoduchými příčkami. Mezi jednotlivými stavbami byla síť hlavních a vedlejších komunikací, nejčastěji měly formu štětovaných cest. Ty navazovaly na několik vstupních bran. Při archeologickém výzkumu byly objeveny zbytky tkalcovského stavu, kovářské dílny, kuchyňské keramiky a dokonce zbytky importovaného skla a bronzových nádob. Z uvedených nálezů vyplývá, že Závist byla jak na přelomu 6. a 5. stol. př. n. l., tak v posledních dvou stoletích př. n. l. důležitým mocenským centrem v Čechách, které mělo značný vliv na dění ve svém okolí.Později však došlo k dramatickým událostem. S největší pravděpodobností bylo oppidum v 1. století našeho letopočtu nenadále přepadeno germánskými válečníky a při následné bitvě, při které shořela hlavni brána D a malá boční Byly zde nalezeny i stopy po osídlení slovanského obyvatelstva kolem 7. století. Posledním důkazem o osídlení Závisti je nález malého slovanského pohřebiště z první poloviny 10. století.
více  Zavřít popis alba 
  • 25.2.2016
  • 23 zobrazení
  • 0
  • 00
  • 28.10.2015
  • 36 zobrazení
  • 0
  • 00
Oboru Hvězda v lese Malejově nad vsí Liboc zřídil roku 1530 král Ferdinand I., který ji později nechal obehnat zdí.Tehdy byla ještě zvána prostě Nová královská obora. Podle plánů králova mladšího syna rakouského arcivévody Ferdinanda Tyrolského, dlouholetého místodržícího v Čechách pak byl v letech 1555 až 1558 postaven letohrádek Hvězda.
více  Zavřít popis alba 
  • 26.9.2015
  • 19 zobrazení
  • 0
  • 00
  • srpen 2015
  • 14 zobrazení
  • 0
  • 00
  • srpen 2015
  • 18 zobrazení
  • 0
  • 00
1 komentář
  • 12.8.2015
  • 142 zobrazení
  • 0
  • 11
  • 23.7.2015
  • 40 zobrazení
  • 0
  • 00
  • duben až červen 2015
  • 15 zobrazení
  • 0
  • 00

Nebyla nalezena žádná alba.

Adresa na Rajčeti

www.jedlikk.rajce.idnes.cz

Aktivní od

5. srpna 2014

Pohlaví

neuvedeno

Datum narození

neuvedeno

Webová adresa

neuvedeno

Mí oblíbení lidé na Rajčeti

reklama